Standard

POUŽITÍ: hlídací a společenský pes

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 2 pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi
Sekce 1 pinčové a knírači
Bez zkoušky z výkonu.

SHRNUTÍ: hladkosrsý pinč je velmi starým plemenem, zmiňovaným v něměcké plemenné knize již v roce 1880. Má společné předky s kníračem, který byl také     nazýván hrubosrstým pinčem. Od začátku se hladkosrstí pinčové ovšem lišili od hrubosrstých jedinců barvou a krátkou srstí. Převážně byli černí se světle hnědými znaky, jednobarevní v různých odstínech od hnědé k červené, pepř a sůl nebo modrošedí až černí.

CELKOVÝ VZHLED: německý pinč je hladkosrstý, středně velký, s hrdým držením těla, plynulými liniemi, elegantní a kvadratický. Je silný jako knírač. Díky krátké hladké srsti je jeho dobře vyvinuté osvalení dobře viditelné, zvláště při pohybu.

POVAHA/TEMPERAMENT: živá, čilá, sebevědomá a vyrovnaná povaha, spolu s inteligencí a vytrvalostí jej činí milým rodinným, hlídacím i společenským psem.  

DŮLEŽITÉ POMĚRY: 
v poměru délky k výšce má být jeho stavba tak kvadratická jak jen možno.
délka hlavy (měřená od špičky nosu k týlnímu hrbolku) odpovídá polovině délky hřbetní linie (měřené od kohoutku k místu nasazení ocasu).

HLAVA:

MOZKOVNA:  

Lebka: silná, podlouhlá, bez výrazně vystupujícího týlního hrbolku. Čelo je ploché a paralelní s nosním hřbetem.
Stop: slabý, ale jasně patrný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: dobře vyvinutá, vždy černá.
Tlama: zakončená ve tvaru tupého klínu. Nosní hřbet rovný.
Pysky: černé, hladce a těsně přiléhající k čelistem. Koutky úst uzavřené.
Čelisti/Zuby: silná horní i dolní čelist. Úplný nůžkový skus (42 čistě bílých zubů podle zubního vorce) je silný a dobře se uzavírající. Žvýkací svaly jsou silně vyvinuté, aniž by stavba lící rušila výraz.
Oči: tmavé, oválné, s černě pigmentovanými, těsně přiléhajícími očními víčky.

UŠI: klopené, vysoko nasazené, tvaru "V", s vnitřními koutky ležícími blízko lící, natočené vpřed směrem ke spánkům. Paralelní ohyb nemá přesahovat temeno.

KRK: ušlechtile klenutý, ne příliš krátký. Hladce přecházející v kohoutek bez vyznačení nasazení krku. Suchý, bez laloku nebo volné kůže na hrdle. Kůže na hrdle těsně přiléhá, bez záhybů.

TRUP:
Hřbetní linie: mírně spadající od kohoutku směrem k zádi. 
Kohoutek: tvoří nejvyššní bod hřbetní linie.
Hřbet: silný, krátký a rovný.
Bedra: krátká, silná a hluboká. Vzdálenost od posledního žebra ke kyčli je krátká, takže pes vypadá kompaktní.
Záď: mírně zalblená, harmonicky přecházející v kořen ocasu.
Hrudník: středně široký, v průřezu oválný, dosan¨hující k loktům. Předhrudí je dobře vyznačené špičkou hrudní kosti.
Spodní linie: slabiny ne příliš vtažené, vytvářejí hezky kelnutou linii se spodní částí hrudního koše.

OCAS: ponechaný přirozeně.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY: připohledu zpředu jsou hrudní končetiny silné, rovné a nemají úzký postoj. Při pohledu ze strany jsou předloktí rovná.
Plece: ramenní lopatky leží těsně u hrudního koše a jsou dobře osvalené na obou stranách kosti ramene, přesahující trny hrudní páteře. Co nejšikmější a dobře uložené vzad, vytvářejí úhel zhruba 50° k horizontále. 
Nadloktí: přiléhající k tělu, silné a dobře osvalené, vytvářející úhel 95° až 105° k ramenní lopatce. 
Lokty: správně přiléhající, nevytáčejí ani dovnitř ani ven. 
Předloktí: silně vyvinuté, dobře osvalené. Zcela rovné při pohledu zpředu i ze strany. 
Kloub zápěstí: silný a pevný. 
Nadprstí: silné a mírně pružné. Při pohledu zpředu vertikální, při pohledu ze strany mírně šikmé směrem k zemi. 
Přední tlapky: krátké a kulaté, prsty těsně vzájemně priléhající a dobře vyklenuté (kočičí tlapky). Polštářky odolné, drápky krátké, černé a silné.

PÁNEVNÍ KONČETINY: při pohledu ze strany šikmo postavené, při pohledu zezadu paralelní, ale nikoliv příliš úzký postoj.
Stehno: středně dlouhé, široké, silně osvalené.
Koleno: nevytáčí se ani dovnitř ani ven.
Bérec: dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející v sliné hlezno.
Hlezno: výrazněji zaúhlené, silné, pevné, nevytáčí se ani dovnitř ani ven.
Záprstí: kolmé k zemi.
Zadní tlapky: poněkud delší než přední tlapky. Prsty vzájemně dobře přiléhající, dobře klenuté. Drápky krátké a černé.

POHYB: typickým pohybem je klus. V pohybu hřbet zůstává pevný a poměrně nehybný. Pohyb je harmonický, jistý, plný síly a plynulý, s dobrou délkkou kroku. Klus je prostorný, uovlněný, plynulý, se silným posunem a ovlným předkrokem.

KŮŽE: těsně přiléhající po celém těle.

OSRSTĚNÍ:
SRST: krátká a hustá, hladce přiléhající a lesklá, bez lysin. 
BARVA: 
- jednobarevní: jelení červená, červenohnědá až tměvě červenohnědá.
- černí s pálením: lesklá černá s červenými nebo hnědými znaky. Znaky mají být tak tmavé, bohaté a jasně vyznačené jak jen možno.Znaky jsou rozloženy následovně: nad očima, na spodní straně hrdla, na nadprstích hrudních končetin, na tlapkách, na vnitřní straně pánevních končetin a pod kořenem ocasu. Dva stejnoměrné, jasně oddělené trojúhelníky na hrudi.

VÝŠKA A HMOTNOST:

Výška v kohoutku: psi a feny: 45 až 50 cm.

Hmotnost: pso a feny: 14 až 20 kg.

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.nemotorná nebo lehká stavba. 
příliš dlouhé nebo příliš krátké končetiny. 
těžká nebo kulatá lebka. 
vrásky na čele. 
krátká, špičatá nebo úzká tlama. 
klešťový skus. 
světlé, příliš malé nebo příliš velké oči. 
uši nasazené nízko nebo příliš dlouhé, nestejnoměrně nesené. 
silně vystupující lícní kosti. 
volná kůže na hrdle. 
příliš dlouhý, vtažený nebo měkký hřbet. 
kapří hřbet. 
silně spáditá záď. 
dlouhé tlapky. 
mimochod. 
drobivý pohyb. 
slabá srst. 
černá úhoří čára na hřbetě, tmavé sedlo, světlá nebo vybledlá srst. 
výška v kohoutku úřesahuje nebo nedosahuje standardu o méně než 1 cm.

ZÁVAŽNÉ VADY:
nedostatek pohlavního typu. 
lehký vzhled. 
jablkovitá hlava. 
linie hlavy nejsou paralelení. 
lokty vytočené ven. 
strmé nebo v hleznech rozbíhavé pánevní končetiny. 
hlezna vytočená ven. 
výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 1 cm, ale méně než 3 cm.